Point of Few je české instrumentální organicky propojující světy moderního jazzu, elektroniky a populární hudby. Najdete v ní improvizující jazzové kvarteto smíchané s elektronickými zvuky a efekty, ale také rockovou energii, soundtrackové pasáže a melodičnost.
Naše hudba je barevná, dobrodružná a proměnlivá jako současná doba. Zakládáme si na silných melodiích, dynamických beatech a unikátním zvuku. Přesto, že skladby mají často neprvoplánové formy nebo jsou v lichých metrech, stále vyznívají jako písničky se samostatnými světy, vyprávějící příběhy. Většinu své hudby skládáme společně, aby byla hudební individualita každého člena vtisknuta přímo do ní, a výsledný zvuk kapely byl tak co nejautentičtější.
Inspiraci čerpáme eklekticky napříč současným jazzem i populární hudbou a tyto dva světy se snažíme přirozeně propojit v jeden. Určujícím vlivem je současná newyorská jazzová scéna a hudebníci jako Justin Brown, James Francies, Jeremy Dutton, Mark Guiliana, Donny McCaslin, Robert Glasper nebo Charles Altura, ale občas z naší tvorby vykouknou i ohlasy ranějších jazzových idolů, jako jsou Pat Metheny nebo Bill Frisell. Z oblasti populární hudby je to pak pestrá směsice sahající od Davida Bowieho přes Radiohead, Red Hot Chilli Peppers až např. k Anderson Paak. Důležitá je pro nás otevřenost, nejen v hudbě.
Kapelu dal dohromady v roce 2019 kytarista Radim Přidal, který se spojil se třemi dalšími muzikanty okolo třicítky žijícími na Moravě – svým bývalým spolužákem z brněnské JAMU Petrem Smékalem, a absolventy VOŠ Jaroslava Ježka bubeníkem Markem Antoňů a baskytaristou Vlastimilem Škodou. Naše koncertní činnost byla zpomalená následnou pandemií, přesto jsme se stihli umístit na druhém místě ve finále soutěže Jazzfruit 2020 a vydat audio i video EP Live Sessions (dostupné na Spotify i YouTube), ve kterém se představujeme živým provedením svých skladeb v různých, neotřelých prostředích.
Právě teď vydáváme debutovou desku Open to Closeness, která vychází u vydavatelství Bivak Records, a na které hostuje hvězdný newyorský klávesista Jason Lindner. Toho můžete slyšet na posledním, ikonickém albu Davida Bowieho Blackstar, nebo třeba v kapelách Donny McCaslina, Marka Guiliany, v jeho vlastním projektu Now vs. Now a mnoha dalších.
Název alba, v překladu „otevřen blízkosti“, nese také výrazný mimohudební motiv:
„Jako společnost jsme se izolovali ve svých ulitách, ať už jsou to města, byty nebo auta, a mysleli jsme si, že jsme na okolní prostředí vyzráli, že jsme nad ním vyhráli, dokážeme se odstřihnout od jeho vlivu, a že se nám bez něj bude žít lépe. Nyní však přicházíme k tomu, že nám nakonec nezbyde nic jiného, než z těchto ulit vylézt zase ven a najít si opět k tomu prostředí vztah, novou cestu, jak žít s ním ve spojení a blízkosti.“
Všichni zapojení umělci si hrají s rovinami možných významů tohoto názvu, ze kterých je tou hlavní blízkost vůči našemu okolnímu prostředí, a průvodními vizuálními díly se prolíná.
Petr Smékal – saxofon
Radim Přidal – kytara
Vlastimil Škoda – baskytara
Marek Antoňů – bicí
moderního